Je to jen několik týdnů, co jsem Opelu Corsa OPC přišpendlil skalp největší. Jako vnouček nejhodnější jsem se totiž s tímhle „kapesním supersportem“ vydal na oslavu babiččiných pětasedmdesátin, přičemž jsem tak jako již obvykle nevychytal dobu odjezdu, a zatímco v diáři zářila u odjezdu číslovka dvanáct, v reálu ukazovaly hodinky o šedesát minut více. Cesta se díky tomu začínala odvíjet v poněkud svižnějším tempu, stejnou rychlostí se pak pohybovala ručička ukazující stav pohonných hmot v nádrži, ovšem směrem k písmenku E jako Empty. Tedy prázdno, až sucho.

Nicméně sucho nebylo na silnici, která místy připomínala spíše ledovou plochu než asfalt nabízející dostatek přilnavosti v každém okamžiku. A právě na ní se snažilo udržet Lamborghini Gallardo Roadster, jehož řidič v tu chvíli nemohl spoléhat ani na pohon všech kol, neboť většina výkonu jde stejně na zadek. A to znamená, že rychlá a zběsilá jízda na mokru se rovná ruské ruletě. Corsa OPC si však vystačí pouze s pohonem předních kol, což je systém za těchto podmínek nejbezpečnější. Takže Lambo se mohlo jít klouzat.

Přemotorovaná monstra? Ani náhodou!

Tato situace se přitom nestala poprvé, ostré hatchbacky totiž byly odnedávna schopné nadělit výkonnějším, exkluzivnějším a dražším supersportovním vozům cennou lekci. Ovšem díky neustále se zvětšující populaci a tím pádem i zmenšování prostoru pro vozy ve městech se automobilky rozhodly ke kroku směrem níže. V současné době totiž každé čtvrté prodané nové auto spadá do kategorie supermini, přičemž až donedávna byl tento segment vyhrazen spíše ženám, které v něm hledali druhý vůz do rodiny.

Ten měl nabídnout dostatek prostoru na zadních sedadlech (tedy dostatek pro malé děti), stejně jako v zavazadlovém prostoru (ten nákup se někam vejít musí), přičemž mezi další důležité parametry patří venkovní vzhled (elegantní žena přeci nebude jezdit ve špinavé a neforemné popelnici) a „žensky“ praktický interiér. Což znamená prostory pro kabelku, make-up a jiné drobnosti.

Ovšem více automobilů v jedné rodině si nemůže každý dovolit a proto se výrobci začali soustředit na kategorii ostrých supermini, tedy praktických malých městských vozítek, pod jejichž krátkou kapotou bije v podstatě nevelký motor, ovšem vyladěný na velké výkony. Velmi často se totiž stává, že obdobné vozy mají vpředu umístěný 1,4litrový, 1,6litrový nebo 2,0litrový motor, ovšem dopovaný turbodmychadlem nebo kompresorem, a produkující 150 až 250 koní, po zásahu tuningových firem se pak mohou chlubit dokonce až 500hlavým koňským stádem.

V souvislosti s tím je ale pokaždé pečlivě naladěn podvozek či brzdy, občas se dokonce stává, že uvedený výkon je nedostačující a vůz by klidně snesl extra porci koňské síly. To je příklad třeba takového Fordu Fiesta ST, jehož famózně naladěný podvozek prosí o dalších 50 ořů (ve standardu je to 150 koní). Již zmiňovaná Corsa OPC totiž necelé dvousethlavové stádo pod kapotou má, což ji právě v kooperaci s výborným podvozkem zajistilo pozici lídra své třídy. Důkazem budiž nejrychlejší kolo na Severní smyčce Ringu.

To už tu někdy bylo

Právě takovýto marketingový podpůrný nástroj přitom skvěle pomáhá prodejům, stejně jako ostatně tento sportovní vrchol nabídky pomáhá ke zlepšení reputace běžných modelů. Automobilky mají s podobnou praxí dostatek zkušeností již z osmdesátých let minulého století, kdy se objevila celá záplava „kapesních supersportů“. Příkladem budiž třeba Renault 5 Alpine Turbo, Peugeot 205 GTI T16 či Nissan Sunny GT-4. Jejich masovému rozšíření však bránil stejný fakt, jaký dnes zabraňuje rodinám pořídit si více automobilů, a sice peníze. Většina těchto modelů totiž stála dvojnásobek toho co jejich obyčejnější příbuzní, přičemž po praktické stránce nenabízela to, co by především ženy skutečně potřebovaly.

Tento trend se přitom zastavil až teprve nedávno, ještě před pěti roky stál např. ten nejvýkonnější Mini Cooper S více peněz než turbodieselový Volkswagen Passat. Toyota Yaris Turbo se pak dokonce prodávala za cenu nového BMW řady 3, což z ní v podstatě činilo „ležák“, ačkoliv po stránce výkonů jste jen těžko mohli hledat soupeře. Dokonce i Cooper S si s jejím přeplňovaným 1,4litrovým motorem nedokázal poradit, hvízdot turba připomínajícího policejní sirénu totiž každého řidiče bičoval k mnohem vyšším výkonům.

V dnešní době si je přitom může dovolit prakticky každý, sportovní supermini totiž již svou cenou nejsou příliš vzdálené zbytku nabídky. Vždyť Toyota Yaris T-Sport dnes stojí 499.900 korun, přičemž za 1,4litrový turbodiesel dáte o pouhých 50 tis. Kč méně. Lídr třídy, Opel Corsa OPC se pak prodává za 649.900 korun, za plně vybavenou turbodieselovou verzi přitom dáte o nějakých 100.000 korun méně.

Konstrukce motorů těchto „kapesních supersportů“ pak navíc přesně nahrává tomu, aby něžnější polovička s otáčkami sahajícími pouze do „ekonomického“ spektra odvezla děti do školky a po cestě se stavila na nákup, zatímco muž využije sportovních vlastností motoru o víkendech či po cestě pro děti do školky. V kombinaci s dostatečným zavazadlovým prostorem se pak není čemu divit, že podobné modely se v poslední době stávají skutečnými bestsellery. Ostatně, jak říkal již Jaromír Hanzlík ve filmu Slavnosti sněženk: No nekupte to, když je to tak levný.