Nová generace Toyoty Avensis se opět vyrábí ve Velké Británii a evropské designerské a vývojové středisko Toyoty má značný podíl na jejím vývoji. Jako celkové měřítko této třídy si konstruktéři Toyoty vybrali Volkswagen Passat a v oblasti podvozku Ford Mondeo, nicméně hlavní předností Avensisu zůstává i v této generaci především důraz na pověstnou kvalitu, robustnost a vysokou míru bezpečnosti. Na rozdíl od předchůdce se nový Avensis bude prodávat pouze ve dvou karosářských variantách: jako klasický čtyřdveřový sedan se stupňovitou zádí a praktické pětidveřové kombi; pětidveřový liftback se zadní výklopnou stěnou se stává minulostí. Design karoserie vychází z filozofie, kterou Toyota nazývá výrazem „Vibrant Clarity“. Jejím cílem je vyjádřit originální japonské prvky globálně srozumitelným způsobem. Mnohem důležitější pro běžný provoz je propracovaná aerodynamika obou karosářských variant: sedan se chlubí součinitelem odporu vzduchu 0,28, kombi je jen o setinu horší. Zatímco rozvor obou verzí zůstal na hodnotě 2700 mm, prodloužila se karoserie o 50 mm (na 4695 mm u sedanu, resp. 4765 mm u kombi). Nicméně Avensis patří v rámci své třídy stále mezi kompaktněji stavěné vozy. Přesto je interiér prostornější, neboť nová platforma umožnila zvětšit šířku vozu o 50 mm na 1810 mm a rozchod kol vpředu/vzadu o 45/30 mm.
Pod kapotou došlo k výrazné modernizaci zážehových i vznětových motorů s cílem snížit spotřebu paliva, a tím i emise CO2, za současného zlepšení výkonové charakteristiky. Zážehové čtyřválce o objemu 1,6 (97 kW/132 k), 1,8 (108 kW/147 k) a 2,0 litru (112 kW/152 k) dostaly inovativní techniku plynulé regulace časování a zdvihu ventilů Valvematic (u minulé generace vychvalované přímé vstřikování benzinu se potichu z konstrukce motorů pro nový Avensis vytratilo), zatímco u vznětových motorů D-4D o objemu 2,0 (93 kW/126 k) a 2,2 litru (110 kW/150 k a 130 kW/177 k) došlo ke zdokonalení vstřikovací soustavy common rail (max. tlak nyní 200 MPa). Zajímavé jsou také nově vyvinuté samočinné převodovky: Multidrive S (plynulá CVT pro 1.8 a 2.0 Valvematic) a šestistupňová planetová pro slabší verzi 2.2 D-4D. Všechny motory mají standardně šestistupňovou mechanickou převodovku. Zážehový motor o objemu 2,4 litru z dosavadního Avensisu svého pokračovatele nemá.
Na silnicích a dálnicích v okolí Milána jsme vyzkoušeli dvě vznětové varianty: nejvýkonnější 2.2 D-4D 180 s mechanickou převodovkou a 2.2 D-4D 150 s novým šestistupňovým „automatem“. Do interiéru vozu se samočinnou převodovkou se citelněji přenáší hluk motoru, celkově však nabízí Avensis komfortní svezení v obou provedeních. V porovnání s minulou generací zmizel z řízení a odpružení pocit odtažitosti, který sice vytvářel dojem většího komfortu, ale působil negativně na radost z řízení. Nový Avensis se řídí vcelku přirozeně, k čemuž přispívá i mnohem lepší poloha za volantem a zdokonalené řazení mechanické převodovky, ale jeho schopnosti na zatáčkovité trati jsme žel neměli příležitost podrobit důkladné zkoušce. Nicméně z prvního svezení nám zůstal dojem, že pozici dosud nejlepších vozů v této třídě z hlediska vyladění podvozku nový Avensis zřejmě neohrozí.
